V poslední době si uvědomuji jak zbytečně plýtvám slovy :,, mám tě ráda" a zapomínám na lidi, kteří by si to opravdu zasloužili slyšet.....například moje máma....
moje máma je tvrdý člověk, který neumí jen tak řící mám tě ráda, jsi šikovná, vlastně skoro žádné emoce...bohužel...nicméně i přes to všechno vím, že mě má ráda (můj plný mražák na studentském bytě o tom vypovídá, nebo její oči, když se loučíme na nádraží, které prosí at neodjíždím...)....a tak proč mi to dělá takový problém jí říci častěji: Mami mám tě ráda, jsi nejvíce nejlepší mamka? Mám strach, že se jednou probudim, že mi jednou někdo zavolá, že moje máma už tady není a já nebudu mít čas jí poděkovat za všechno, co mi dala i když si to třeba neuvědomuje.....
Takže o co mi jde?Ale určitě to všichni víte.....běžte a nebojte se svým rodičům říci jak jsou skvělí a báječní, ona škola rodičovství fakt neexistuje a taky chci hlavně vidět sebe v roli matky (už ted ty děti lituju:D)).....a že vám na nich fakt záleží, i když vám třeba neříkají, že vás mají rádi....oni tu lásku prostě projevují jinak, ale určitě čekají na to, až jim to zase řekneme :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.